V éteru se totiž objevil další z nekonečného řetězce článků, které informacíchtivé veřejnosti nabízejí „tvrdá fakta“ o světě okolo nás. Redakční zkratka „pit“ v něm sděluje, že „Celkem 45 procent domácností hodnotí vlastní zajištění jako dobré a bez finančních problémů“, zatímco „‘jen’ 31 procent domácností pociťuje špatné finanční zajištění a s tím související finanční problémy“. Připojena je informace o tom, že průzkum agentury STEM byl proveden na 1244 respondentech z ČR starších 18 let. V dalších dvou odstavcích se pak bez odkazu na jakákoliv čísla či grafy čtenář ještě dozví, jak se odpovědi na otázku, jejíž znění nám článek neprozrazuje, liší podle některých sociodemografických ukazatelů. A to je zhruba vše.
Nevyznamenali se však ani čtenáři dělící se o své názory v diskusi pod článkem. Nejlepšího hodnocení se totiž dočkal komentář ve znění „No, to záleží na tom, z jakého vzorku lidí se to bere, ale myslím si, že 1244 respondentů je přece jen hodně málo, mělo by jich být aspoň 50krát tolik, takže tomuto údaji vůbec nevěřím!!!!!“ Zatímco skepse k vypovídací hodnotě podobných průzkumů dokládá zdravou mysl, použitý argument prokazuje nepochopení toho, co je to „vzorek“. K jeho základním vlastnostem totiž patří (narozdíl od ankety) jeho reprezentativita, tj. jeho schopnost vypovídat o celku populace, ke které se průzkum vztahuje – což je v tomto případě populace ČR nad 18 let. Je-li vzorek vybrán dobře (a to může potvrdit pouze STEM a jeho tazatelská síť), stačí 1244 respondentů bohatě. Neplatí totiž „čím více respondentů, tím vyšší reprezentativita“.
Konrad Liessmann říká, že „vzdělání je víc než ekonomie a technika“. Těžko říct, jestli má pravdu. Možná bychom o tom mohli hlasovat. Protože čísla jsou přece pádný argument. Počet kliknutí – ať už na článek či komentář k němu – rozhoduje. Takže jestli s ním souhlasíte, zmáčkněte!