Nekorektnosti korektního pana Fekara
Panu Fekarovi se podařilo otevřít
zajímavou diskusi. Učinil tak zpochybněním politické korektnosti reklamy firmy
Volvo, když v prvním ze svých dvou článků (s marketingově zdařilým a
současně dosti manipulativním názvem) vznesl otázku, zdali daná reklama není
proti-romská, a tedy rasistická. Pan
Fekar klade paralelu mezi danou reklamou a nápisem vyvěšovaným před lety
v Rakousku a Německu, který hlásal „Češi, nekraďte tady“ a apeluje na
čtenáře: „jak se asi musí cítit normální Rom, na kterého automaticky hledíme
jako na zloděje?“. Jak se pan Fekar dostal k „Romovi-zloději“? Psychologickým manévrem. Cituji:
„necítíte v podtextu, že pro něj Volvo se slevou není jednoduše proto, že
on si auto ukrade bez placení? Vnímáte, že ‘pro vás’ ve skutečnosti znamená
‘pro vás bílé’?“ Pan Fekar se dovolává souhlasu davu, aby měl stvrzeno, že
„tahle reklama je krutě rasistická“. Chvílemi to sice vypadá, že si dokáže uchovat určitý odstup od jednostranného vidění, když přiznává, že „v
romské části populace je bezesporu vyšší podíl lapků, než mezi Čechy obecně“,
ale hned vzápětí rezolutně prohlašuje, že „to, že mnozí Romové mají zcizování
majetku bezmála za koníčka ale není důvod k bezostyšně lacinému a
vulgárnímu stylizování všech Romů do rolí zlodějů“. V pořádku, ale kdo –
kromě Vás – zde hovoří o zlodějích?
Pominu-li silně expresivní
výrazivo pana Fekara, které je zřejmě důsledkem žurnalistického (v protikladu
k akademickému) stylu psaní, zaujala mě jedna drobnost. Když pan Fekar sám
za sebe hovoří o případech krádeže u Rómů, užívá romantického výrazu „lapkové“,
zatímco „rasistické“ majoritě vkládá do úst výraz „zloději“. Bojí se snad pan
Fekar užít v souvislosti s Rómy termín „zloději“? Bylo by to rasistické?
Stal by se tím rasistou, tedy jedním z těch, které kritizuje? „Bílí“ jsou
také lapkové, nebo u nich je slovo „zloději“ na místě? Ano, je to podružnost a
nechci panu Fekarovi nic sugerovat. Jen tato věc neušla mé pozornosti.
Ale přejděme k podstatnějšímu
problému. A tím je otázka onoho „zlodějství“ Rómů. Jistě, pokud by reklama
Volva skutečně hlásala výše zmíněné,
byla by po právu klasifikovatelná
jako rasistická. Potíž je
v tom, že tuto tezi hlásá pouze interpretace
pana Fekara. Samozřejmě, nemá cenu popírat, že mnoho lidí v dané postavě
může vidět Róma, ani to, že mnoho lidí si ve svých představách spojuje Rómy
s krádežemi. To ovšem ještě neznamená, že je nezbytné si nechat vnutit
interpretaci pana Fekara. Ostatně řada komentářů k článku tento výklad
odmítla, a to i přesto, že někteří v postavě obtloustlého muže Róma viděli
(včetně mě). Je totiž omylem pana Fekara, když usuzuje, že tím, že připustíme,
že muž na obrázku může být rómského původu (či spíše vzezření), automaticky
uznáváme i jeho „zlodějskou“ interpretaci. Žádná taková logická spojnice neexistuje. Výklad pana Fekara je
stejně legitimní (nebo nelegitimní) jako kupříkladu ten, který v onom muži
vidí bohatého Olacha, který „má přece styl“, takže se nebude „zahazovat“ s nějakými
slevami. (Osobně mi toto přijde jako daleko adekvátnější „čtení“ této reklamy).
A na něm nic rasistického není (ne ovšem dle pana Fekara). Maximálně
stereotypizujícího. Ale stereotypní
uvažování není rasismem (pakliže pojem „rasismus“ nechápeme značně široce a
vágně, když již samotné rozlišení a verbální identifikace někoho jako „Róma“ je
chápáno jako „latentní rasismus“ či „proto-rasismus“). Na stereotypizování je
založen celý sociální život a cesta od stereotypům k rasisticky
motivovaným útokům vůči lidem je velmi dlouhá. Čili: počínání pana Fekara sice
dává smysl, ale v konečném důsledku přestavuje boj proti nepříteli, kterého si sám vytvořil.
Manipulace pana Fekara (ať již
vědomá či nevědomá) pokračuje v druhém jeho článku, který je reakcí na
komentáře k jeho článku prvnímu a na vyjádření
firmy Volvo k dané reklamě. Poté, co v prvním svém článku chtěl
vzbudit dojem, že daný muž ztělesňuje „Róma-zloděje“, ve druhém čtenářům
podsouvá slova, která měla vyslovit zástupkyně firmy Volvo, ačkoliv vyslovena
nebyla. Nebudu blíže komentovat formulace, které ve mně budí dojem určité
teatrálnosti ze strany pana Fekara („až do pátečního večera jsem si myslel, že
jsem rasista“ či „nečekal jsem, kolik lidí se na mne sesypalo
s jednoznačným odsudkem: rasista jsem já“). Soustředím se na jeho vypořádání
se s reakcí Volva. Bez ohledu na to, do jaké míry odpověď Marielly J.
Delgado upřímná, je třeba pozvednout obočí nad tím, jak svévolně s jejími
slovy pan Fekar naložil.
O co jde? O „typického Čecha,
pana Karla Nováka, zelináře“, který nám odkudsi shůry a z neznáma vpadnul
do hry. Jelikož v uvedeném dopise z Volva o nikom takovém není řeč,
musím se ptát: zatajil nám pan Fekar něco anebo se pouze dopustil nekorektní
fabulace? Aneb: kde se ve vyjádření Volva píše o tom, že muž na obrázku reklamy
má být osobou s výše uvedenými charakteristikami? Ať panem Fekarem
citovaný text projíždím odshora dolů a naopak, nic takového tam nenalézám. A to
je zásadní problém. Pan Fekar si tak pro svůj boj s rasismem stvořil
již druhou „pomůcku“. Karel Čapek ve svém Marsyasu
nazval tento argumentační manévr "Imago". Jeho jádro spočívá v tom, že se
polemizuje s něčím, co potíraný odpůrce nikdy neměl na mysli a nikdy
v tomto smyslu neřekl. Na otázku „opravdu právě takto vypadá typický
Čech?“ můžeme s klidem odpovědět, že nikoliv, aniž bychom přijali Fekarovy
teze. Tato otázka je totiž zcela „mimo mísu“. Větu „Volvo popírá, že je to Rom,
tvrdí, že je to zelinář-buran“, pak můžeme oprávněně pokládat za lživou. Jaká
je pak hodnota polemiky, která používá lživého tvrzení?
Lze souhlasit s tím, že
„vysmívat se komukoliv by nemělo být považováno za slušné“. Ale ptám se pana
Fekara: není onen „výsměch“ poněkud neadekvátní interpretací? A je neslušnost totéž co rasismus? Jádro
celé kontroverze v pohledu pana Fekara spočívá v samotném faktu, že na obrázku je Róm (což mu dosvědčuje
řada „svědků“, včetně Rómů samotných). Podle něj totiž Róm „v reklamě nemá
co dělat“. Zdůvodnění tohoto názoru je následující: „použití Roma
v reklamě je nemístné právě proto, že brnká na stereotypy zafixované
v podvědomí příjemce reklamy“. A dále „v zemi, kde skrytý rasismus doutná
v mnoha lidech, taková reklama může zapůsobit“. Zapůsobit ve smyslu
podpory negativních stereotypů vůči Rómům. To je jistě myšlenka, která si
zaslouží diskusi, ale…
Dobrý úmysl nestačí
Mnoho občanů žijících
v demokratické společnosti se shodne na tom, že rasismus a diskriminace do
této společnosti nepatří a že je nutné proti nim bojovat. Menší shoda už pak
panuje v prostředcích, které by
v takovém boji měly být užívány. Nevhodně zvolený prostředek totiž může
zhatit i ten nejvznešenější cíl. A zde právě leží kámen úrazu. Obávám se totiž, že
úsilí některých lidí angažujících se v antidiskriminačním „tažení“ působí
spíše kontraproduktivně. Hledání
rasismu všude a ve všem potom připomíná situaci Večerníčka, který okolo sebe
rozhazuje listy papíru. V tomto případě však nejde o listy papírů, ale o
pomyslné „nálepky“ rasistů a rasistek, které jsou lehkou rukou přilepovány na
čela těm, kdo neprojdou sítem těch se zvýšeným „prahem citlivosti“ vůči rasismu.
V čem je ona
kontraproduktivita? Zde si vypomožme koncepty sebenaplňujícího se proroctví a etiketizační teorie. Ovšem nikoliv ve vztahu k Rómům, jejichž
asociální či kriminální jednání bylo těmito koncepty mnohdy vysvětlováno, ale
na tábor opačný. Domnívám se, že unáhlené
klasifikování všelijakých činů a zejména osob coby „rasistických“, může vést
v konečném důsledku nikoliv k omezení rasismu, ale spíše k jeho
nárůstu. Tak dlouho budou z Čechů děláni rasisté, až se jimi skutečně
stanou, ačkoliv jimi původně nebyli. Třeba proto, aby se distancovali od
„protirasistické“ rétoriky, která jim přijde přehnaná, prázdná a založená na
„odtrženosti od reality“ těch, kteří jí užívají. Z vlastní zkušenosti znám
řadu lidí, kteří dle mého soudu nejsou žádnými rasisty, ale kteří se nicméně
občas o Rómech vyjadřují negativně. A to na základě svých osobních zkušeností.
Tito lidé obvykle nejsou žádnými znalci romské problematiky, takže jejich
vidění je – bezesporu – „jednostranné“. Nicméně ne rasistické. A když jsou pak
tito lidé za své názory označování za rasisty a jejich zkušenostem je upírána
pravdivost či důležitost, mají pak tendenci jen posilovat svůj negativní postoj
k Romům. A nejen k nim, ale i k jejich „obhájcům“, kteří jsou
poněkud posměšně označováni za „humanisty“, „multi-kulti“, „havlovce“ apod.
Právě v rozkolu mezi dvěma světy – světem „reality“ a světem „politické
korektnosti“ – vidím hlavní problém. Obě strany se totiž čím dál více od sebe
vzdalují, utvrzují se ve svém vlastním vidění světa a neposlouchají se. Jedna o
druhé si pak myslí jen samé špatné věci. Diskuse přestává být diskusí, ale
pouhou potyčkou mezi „lidovým rasismem“ a „intelektuálským pokrytectvím“.
Věřím, že mnozí bojovníci proti rasismu a diskriminaci mají dobré úmysly a
nejde jim o pouhé zviditelnění se. Bohužel jen ty úmysly nestačí. Je nutné
dělat více, než jen plamenně hovořit o rasismu tam a onde, o podprahových
rasistických sděleních či zakuklených rasistech. Vždycky si v takové
situaci říkám, že každý, kdo se angažuje v potírání rasismu vůči Rómům, by
si měl odpovědět na otázku: co
konkrétního jsem udělal/a pro Rómy kromě označování těch, kteří nezapadají do
mého pohledu na problém, nálepkou „rasistický“?
Verbální osvěta a odhalování
rasismu v médiích, politice, státní sféře apod. mají svůj smysl. Ale když
už se někdo spokojí pouze s tímto coby svým příspěvkem
v antirasistické kampani, měl by alespoň argumentovat korektně, férově a přesvědčivě. A to dle mého soudu pan
Fekar neudělal.
Post scriptum
O tom, jak jsou unáhlené čtení a
dezinterpretace rozšířeny, svědčí mimo jiné i komentář Lenky, který se objevil
u prvního článku pana Fekara. Dotyčná v něm reaguje mimo jiné na mě, když brání
pana Fekara z obvinění z rasismu, které naopak vůči němu vznesli
někteří komentující, a píše, že by „se raději vyvarovala unáhlených,
z rasismu obviňujících závěrů“ a dále „hlavně mě to překvapuje u Vás, pane
Vido. Myslela jsem si, že Vy se s takovými závěry neunáhlujete.“ Přečetl
jsem si to a zarazil jsem se. Kde jsem se unáhlil a označil pana Fekara za
rasistu? Hledal jsem svůj komentář a našel jej. Stojí v něm: „Také se
přikláním k tomu, že daný problém odráží spíše problematičnost autorova
vidění světa než problematičnost dané reklamy“. Čili žádné obvinění, jen
konstatování, že rasismus reklamy zplodil spíše zvýšený práh citlivosti pana
Fekara.
(Dodatek: Na mou zmínku o nekorektnosti jeho postupu, pokud jde o záležitost s "typickým Čechem-zelinářem" ve vyjádření firmy Volvo, pan Fekar zareagoval v komentáři pod tímto článkem a učinil patřičné změny. Má kritika v této věci je proto v tuto chvíli bezpředmětná. Do svého textu jsem přesto nezasahoval a ponechal jej v podobě před reakcí pana Fekara.)