Ale přinejmenším jednu pozitivní věc Havířovu upřít nelze – jeho okolí směrem na jihovýchod. Beskydy na dosah, Lysou horu jsme vždycky viděli z okna. A ani ty meandry řeky Lučiny nejsou úplně k zahození.

Tedy evidentní příměr. Snažím se postihnout jednotlivé typy uvažování na základě čehosi pro ně typického; dělám to proto, že nám většinou chybí společný jazyk, společné chápání pojmů. Vy jste si, Petře, osvojil jen jakési quasiintelektuálské výrazivo a nyní ho rozhazujete kolem sebe jako selka zrní slepicím. Determinismus v umění! V souvislostech, o kterých mluvíme! Prosím Vás, vezměte si nějakou příručku a nastudujte si, co ten termín znamená.

Možná to tak zrovna nevypadá, ale já Vás nechci urážet. Nechci tu nikoho urážet. Vadí mi jen, že podstatná část autorů i čtenářů si tu jen na něco hraje: na časopis, na psaní, na diskusi o psaní, na diskusi o vědě.

Zrovna teď jsem četl jednu velmi výživnou.

Dle mého soudu tento postoj dává smysl a není těžké ho pochopit, pakliže člověk chce. Vy jste se ale namísto toho chytnul titěrného fragmentu v jednom mém příspěvku, kde se vedle sebe objevily věci, jež nejsou synonymy, ačkoli podle Vás (a jen podle Vás) byly jako synonyma uvedeny.

Suma sumárum: Nějak si má slova interpretujete, a pak prohlásíte tuto interpretaci za důkaz, že text je debilní. Nikdy jsem například nenapsal, že napsat stránku je stejně těžké jako si ji přečíst, i když např. u Odyssea od Joyce to není vyloučeno :-).

Právě Viewegh je nejšikovnější v naposobování stylů (Nápady laskavého čtenáře):-).

Mějte se zasvěceně :-).

Na opačných stranách snad opravdu jsme – ale tak, že jsme oba posledních třicet let strávili každý něčím jiným a snažili se o něco jiného. Smícháte dohromady jednotu stylovou a jednotu místa, času a děje a pak řeknete co? Obě jsou to jednoty…

K tomu, abyste mohl dobře psát, vlastně nepotřebujete příslušné vzdělání – pokud to zvládnete intuitivně. Takových lidí je ovšem málo. Lépe je vědět, odkud jdu, kam směřuju a tak dál, nemíchat hrušky s jablky – zkrátka o věci něco vědět, než se pustím do rozumování.

Patříte zřejmě k lidem, kteří si myslí, že napsat dobrou stránku je právě tak obtížné jako si ji přečíst – a že tedy o věci víte dost, abyste se k ní mohl rádoby zasvěceně vyjadřovat. I ten pitomý Viewegh, který chce a umí být jen čtivý, nemá problém přiznat, co práce ho ta jeho čtivost stojí.

Protože práce nad textem se udělat prostě musí – ta se okecat nedá.

Podobné je to s „osobností“ jedince. Vy si opravdu myslíte, že každý má jen jednu osobnost, jedinou tvář? Teď nenarážím na postmodernu, jedná se asi spíš o spor fundamentální, a hádám, že v něm budeme oba na opačných stranách, těžko jakoukoli z nich vyvracet – to by bylo jen cvičení v argumentaci.

Že mi Vaše příspěvky občas přijdou úsměvné neznamená, že si Vás nevážím. Vám občas něco přijde jako kýbl sraček, mně zase Vaše slova přijdou někdy chytrá, jindy humorná.

A jen na okraj: Rozhodně tu nikoho nehájím, není třeba, aby tu kdokoli mluvil za kohokoli 🙂