V předchozí reakci na Vás jsem nevhodně použil slovo „eliminace“. Měl jsem přitom na mysli „redukci“. A po Vašem komentáři dodávám: nejen redukci ve smyslu snížení pravděpodobnosti, že se takové činy budou stávat, ale i ve smyslu případných napáchaných „škod“, když už se takové činy přihodí.

Víte, já pořád tu základní otázku vidím v oné „šílenosti“. Vyšinutí jedinci budou ve společnosti vždycky. Tady bych viděl ten „meteorit“. Ale to, jestli se budou odhodlávat k „šíleným“ činům a jak vážné budou případné následky takových činů, se podle mě dá ovlivnit. Vidím v tom paralelu se smrtelnými dopravními nehodami způsobenými agresivními řidiči. Taky se jim asi nedá úplně zabránit (leda by se zcela zakázala – nebo ještě lépe zlikvidovala – všechna auta). Ale určitě se dá udělat něco s tím, aby jich bylo méně a abych jejich následky byly méně hrozivé a vážné. Řešení v obou případech vidím ve dvou rovinách – obecné (klima ve společnosti) a konkrétní (právní a technická opatření).

v prve reakcii: no je to pomerne caste 😉

v druhej: toto konkretne radim do kategorie: „padne na mna meteorit“. Naozaj nevidim dovod upravovat zivot svoj a ludi okolo mna koli tomu. Negativnych nasledkov obrany pred takymito cinnostami je podla mna viac ako pozitivnych vysledkov.

Potencialne pouzitelny argument moze zniet napriklad: to, ze bol ten strelec taky uspesny, je dosledok toho, ze pocestni obcania nemozu nosit zbrane na svoju obranu. A dovod toho preco nemozu nosit zbrane je prave v „ochrane“ po ktorej volate.

Nebranim sa apriori nejakemu riesenieu. Povedzme moznosti zakazat akukolvek zbran vratane nozov (ako v Britanii) pre pocestni lud. Ale najprv by som chcel vidiet, ze to ma opodstatnenie.
Napriklad teda to, ze zlocinci (ktori samozrejme zbrane budu nadalej pouzivat) zabiju menej bezbrannych ludi, ako zabiju takito sialenci v pripade povedzme sucasnej situacie.

Nerad používám argument typu „však počkejte, až se vám stane XY…“, ale tady se přímo nabízí říct: budete/budeme čekat až do chvíle, kdy někdo postřílí své spolužáky a učitele na české/slovenské škole, abychom se začali ptát co s tím? Anebo i potom si řekneme: prostě je to jako počasí, nic s tím nenaděláme?

Problém je složitý, faktorů je hodně, dokonalé řešení neexistuje. Ale něco podniknout určitě lze. Už jen proto, že jít do školy a postřílet své spolužáky prostě není nic normálního, běžného, nic co „prostě k životu patří“. Není to nahodilost typu „jednotky na kocke“. Ani nic co tady vždycky bylo.

Prostě naše myšlenkové pochody jsou tradičně mimoběžné. Vy v tom, co napíšu, vždycky najdete něco, co tam já nevkládám, a nenacházíte to, co se tam dát snažím. Ale už jsem si zvykl. 🙂

P. S. Kdybych něco nepotřeboval napsat, nepsal bych to. Vaše věta je skoro tautologická. Nebo že byste to myslel tak, že byl článek napsán jen proto, že už jsem dlouho nic nenapsal? Pak Vás zklamu – není to tak.

Jinak Vás řadím do kategorie těch, co prahnou po názorech druhých, a když nic takového nenajdou, jsou zklamáni.

Reagujete vždy na skoro každý komentář; kdybyste musel i na mě, pak bych rád rovnou odpověď (názor) na tohle: Proč chodí střílet do školy? Proč ne kamkoli jinam? Rád bych si od Vás přečetl jasnou, pokud možno jednovětou odpověď.