Komentáře: Společnost zážitků

Od: Přemysl Houdek

Přemysl Houdek — Wed, 26 Dec 2007 21:47:23 +0000

to RV
Ano, k tomu jsem směřoval a zrovna tak si to představuji. Proces vývoje společnosti je v základních tezích v jednotlivých civilizacích podobný, samotná podoba – náplň společnosti je pokaždé jiná. Má vůbec věda metody, jak něco podobného uchopit? – Uznejte, kdyby svět fungoval jen podle toho, co věda umí popsat a definovat: nebyla by to bída?

Od: RV

RV — Fri, 21 Dec 2007 00:08:29 +0000

to Martin
O této knížce už jsem slyšel a přišla mi jako zajímavá. Díky i Vám za tip.

Od: RV

RV — Fri, 21 Dec 2007 00:06:59 +0000

to Přemysl Houdek
Ano, nabízejí se zde různé cyklické teorie kultury či dějin, které vnímají vývoj společnosti/kultury v cyklických scématech a dějiny jako „opakování téhož“. Ovšem jejich vědecký status je problematický. Ale jako typ výkladu mají svůj půvab. Takže můžeme dumat nad tím, zdali se současný západní svět nedostává do fáze, v níž se kdysi nacházel antický Řím, který se pak dočkal svého zániku. Na druhou stranu: historie se nikdy zcela neopakuje a každá doba a kultura je jedinečná a specifická.

Od: Martin

Martin — Thu, 20 Dec 2007 23:39:12 +0000

Tyranie okamžiku
Volně na toto téma, zejména co se týče devalvace minulosti a všech hodnot díky exponenciálnímu nárůstu všeho okolo, se věnuje norský kulturní antropolog T.H. Eriksen v perfektní knížce Tyranie okamžiku. Doporučuji.

Od: jabo

jabo — Wed, 19 Dec 2007 00:58:39 +0000

Mluvime stejnym jazykem?
Moje poznamka nema nic spolecneho s ruznymy nazory, ktere se zde objevily. Jenom se chci zeptat, jsem pouze ctenar techto prispevku, co znamenaji ty ruzne zkratky a klepnuti na klavesnici, coz mi pripomina to stare cikanske „kale“, kteremu jenom zasveceni cikani (gitanos ve spanelstine, ale vim ze je jine slovo) rozumeji. Prosim pana Sikoru, cestinare, aby mi vysvetlil to nasledujici:
🙂 🙂 :-/ -))) :)) :-)) )) TBC
a nekolik jinych vyrazu, ktere se sem tam objevi v nekterych nazorech. Jestlize pro tyto hieroglyfy jsou slova v cestine, proc je pisatele nepouzivaji? Anebo je to skutecne „blogerske „kale“?

Od: lucie

lucie — Tue, 18 Dec 2007 22:21:30 +0000

lépe být zdravý a bohatý
zdá se mi, neb vidím kolem sebe hodně chudoby, jejíž každodenní projevy si stejně nejspíš nedokážu plně uvědomit, že situace, již kriticky popisujete, může být nutný mezistupeň k něčemu lepšímu. Nezdá se mi, že byste byl ve svém postoji až tak osamělý – vždyť „boj proti konzumu“ je v západním světě pojem skoro až zprofanovaný.

Možná jde vývoj: nucená askeze (chudoba) – blahobyt a konzum – prozření – dobrovolná snaha o rozumnou zlatou střední štreku. Pokud ano, jsme (snad) na dobré cestě.

Od: Přemysl Houdek

Přemysl Houdek — Tue, 18 Dec 2007 19:40:13 +0000

Historie
Říkal jsem si, jestli se některé procesy ve společnosti neopakují. Alespoň v základních tezích. Persie, Egypt, Řecko, Řím… Jestli tam by nešlo věštit :-). Jen jestli fáze hédonismu není fází poslední :-(. Než se společnost promění do jiné podoby. :-|.
Kam „se bude vývoj pravděpodobně vyvíjet“, myslíte? Sám bych nechtěl na podobnou otázku odpovídat. Nechť je řečnická.

Od: RV

RV — Tue, 18 Dec 2007 16:32:21 +0000

to Přemysl Houdek
Jó to kdybychom věděli, tak bychom byli konečně uznávanou vědou. Sociologie neumí předpovídat budoucnost. Může maximálně říct, jakým směrem se bude vývoj pravděpodobně vyvíjet, budou-li podmínky takové a takové. Jelikož ovšem na společnost působí takové množství faktorů, že je nelze všechny pojmout, plus k tomu možné nové, nepředvídatelné faktory, je každá předpověď skoro jako věštění z křišťálové koule.

Od: Přemysl Houdek

Přemysl Houdek — Tue, 18 Dec 2007 13:43:00 +0000

Další fáze
Pěkné.
Píšete, „že naše „postmoderní“ společnost je společností hédonistickou“. A dodáváte, že se posunula do „fáze užívání si“. Zajímalo by mě, jaká fáze následuje, jaká fáze je ta další – má v tom sociologie jasno?

Od: RV

RV — Tue, 18 Dec 2007 07:32:40 +0000

to Andrej 2
Jen ještě jedna věc, aby to nevypadalo, že chci zapírat nos mezi očima.

Samozřejmě, v textu píšu, že mně osobně se určité věci nelíbí. Píšu, které to jsou a snažím se porozumět tomu, proč dané věci existují, co je umožňuje (zde zapojuji sociologické autory). Ovšem Váš závěr, že říkám „ja nepotrebujem X a preto pisem, ze ludstvo si skodi tym, ze X pouziva“, není na místě. Nevím, jestli to lidstvu škodí. Výrok tohoto typu by byl moralizátorstvím, kterému jsem se právě chtěl vyhnout. Co vím je, že mně osobně je to nemilé a vidím odvrácenou stránku tohoto jevu. Ve své osobní výpovědi (protože takto je třeba to číst) se pak obracím na ty, kdo mají podobné pocity, kdo to vidí podobně, abych u nich našel „souznění“. A jak můžete vidět v některých komentářích – zdařilo se to. Čili – někteří lidé čtou tento text podobně jako já, nachází to, co jsem do něj chtěl vložit. Vy vidíte akcenty jinde.