Komentáře: Nuda podle Moravii

Od: Anonym

Anonym — Mon, 14 Aug 2017 18:40:12 +0000

Od: rs

rs — Thu, 06 Sep 2007 16:04:21 +0000

to R. V.
Máte pravdu, existencialismus má mnoho podob…Od čisté filosofie, přes „nábožensky orientované existencialisty“, jak jste zmínil, až po beletrii…Mně osobně je nejsympatičtější právě ta, čistá filosofie je v ní zlidštěna a lépe se vstřebává (i když je tu riziko jisté mnohoznačnosti).
Musím ale přiznat, že jste mě teď probudil z „letargie“ a „nicnedělaní“…asi zajdu do knihovny. 🙂
A Vy Sartra rozhodně neodsouvejte na druhou kolej, i sekundární literatura může zkreslovat.

Od: RV

RV — Thu, 06 Sep 2007 14:55:22 +0000

to rs
Tak zrovna Sartra moc nemusím. (Hm, teď si přijdu jako pravý kavárenský intelektuál, který pompézně a zároveň s uzívnutím utrušuje, kterak „Sartra nemusí“ :-))) Prostě tento autor mě skrze sekundární literaturu a úryvky nějak nezaujal, takže přímo od něj jsem myslím ani nic nečetl. Ale hra „S vyloučením veřejnosti“ se mi docela líbila.

Camus mi přišel přístupnější a bližší. Ačkoliv přímo jsem četl z jeho románů jen Mor. A „už dlouho se chystám na Cizince“. 🙂 Mám ho už delší dobu půjčeného a čeká na mě v knihovně. Na to, jak je to útlá kniha, bych to mohl zvládnout celkem rychle.

V podstatě onen „Existencialismus s velkým E“ mě zase tolik nebere. Mám spíše rád existencialisticky (či existenciálně?) laděné úvahy obecně. A může jít klidně i o tzv. nábožensky orientované existencialisty (Buber, Kierkegaard, Jaspers, Frankl). Ačkoliv tohle je už spíše filozofie a ozvěna minulosti.

Teď asi nejradši třeba právě toho Kunderu nebo Hellera. Třeba „Něco se stalo“ od Hellera mám velmi rád.

Od: rs

rs — Thu, 06 Sep 2007 14:38:55 +0000

to R. V.
Existencialismus, zejména francouzský v podání J. P. Sartra a A. Camuseho, patří k mým oblíbeným zbůsobům uvažování, ačkoli ne zrovna nejvhodnějším pro život v nynější společnosti:).
Povídkový soubor Zeď od S. bych si troufla označit jako jeden z nejlepších textů, který se mi kdy dostal do ruky, jeho Nevolnost je už méně čtivá a přímá (vyvolává spíš záplavu pocitů), ale svou působivostí nezklame.
U Camuseho se už dlouho chystám na Cizince, ale pořád se na něj nějak nedostává, asi to bude tím, že ho znám už tak trochu z literatury na gymplu (kompletní rozbor díla) a zvědavost mírně opadla. Ale můžu Vám doporučit Mor, který není až tak rozšířený v povědomí veřejnosti, ale i tak rozhodně stojí za to mu nějaký ten čas věnovat.
Můj nekritický zápal pro existencialismus zřejmě nebude překonán nikdy(nejen v literatuře).

Od: Roman Vido

Roman Vido — Thu, 06 Sep 2007 13:05:20 +0000

to Jiri Knesl
Těší mě, že se Vám recenze líbila. A s tím učitelstvím bych to zase nepřeháněl. Tohle je přece jen psaný text. Přednáška je mnohem obtížnější. A já jsem stále spíše na začátku a sám se učím. Ale díky. 🙂

Otce Goriota jsem nečetl, takže Vám nepomohu. Tuto knihu znám pouze podle názvu z let gymnaziálních jako jednu z řady Otec Goriot, Sestřenice Běta, Bratranec Pons… 🙂 Navíc náš češtinář měl slabost spíše pro českou venkovskou prózu přelomu 19. – 20. století.

Od: Jiri Knesl

Jiri Knesl — Thu, 06 Sep 2007 12:12:37 +0000

autorovi
Pane Vido, Vy byste mel ucit ucitele, jak ucit. :)) Kdyby profesori literatury vypravovali tak poutave, jako Vy, mozna bych si z toho gymplu jeste neco pamatoval. 😀

A nevim proc, ta atmosfera Vasi recenze mi pripomela Otce Goriota. Vzdy kazdy je o necem uplne jinem…

Od: RV

RV — Thu, 06 Sep 2007 08:31:25 +0000

to rs
Ano, také jsem svého času četl o tom, jak Kundera vyloženě své romány „staví“ a jak je obdivovatelem klasického románu. Vámi zmiňovaný spis jsem nečetl, ani teď netuším, je-li k dispozici v češtině. Ale určitě bude stát za přečtení. Také jsem se dočetl, že Kundera je milovníkem Roberta Musila. A to je autor, který mě už delší dobu láká svým monumentálním a nedokončeným románem Muž bez vlastností. Kromě Kundery se na něj totiž odvolává americký sociolog Peter L. Berger ve svém souboru esejů Vzdálená sláva, a to způsobem velmi přitažlivým.

Ostatně Kundera, Musil, Berger, ale i ten Moravia mají blízko k existencialistickému uvažování, a to je něco, co je mi blízké. Ačkoliv prvotní mladický nekritický zápal pro existencialismus jsem už překonal. Přesto mě stále oslovuje, třeba v literatuře – např. Camus nebo Heller.

Od: Roman Vido

Roman Vido — Thu, 06 Sep 2007 07:58:13 +0000

to Pavel Sikora 2
Také musím říct, že je pro mě psaní do blogu dobrý tréninkem. Nejen pro všechny příští blogové články, ale i pro texty jiného druhu, které souvisejí s mou prací. Tak jako všude platí, že procvičováním a chybami se člověk učí. Cítím, že i za tu poměrně krátkou dobu, co sem píšu, se můj přístup k textům poněkud proměnil. A do budoucna tomu určitě bude podobně. Tento blog beru jako „soukromý“ prostor, kde mohu experimentovat – s formou, obsahem, tématy. Je to uvolňující a potěšující.

Prostoru Respektu si velmi cením a jsem rád, že svůj blog mohu mít právě zde. Už třeba jen proto, že čtenáři Respektu by neměli mít problémy se čtením něčeho, co třeba není úplně nejkratší a relaxační. Ale nemám žádný problém s těmi, kdo hledají spíše rozptýlení, krátké pobavení apod., a proto spíše ocení kratší, sdělnější a odlehčenější články. Je to v pořádku. Já mám texty většinou jiné (uznávám, ne vždy podařené – i já to vím). Ale říkám si, že tady jim to může slušet víc, než na blozích idnes.cz. 🙂

Od: Roman Vido

Roman Vido — Thu, 06 Sep 2007 07:50:06 +0000

to Pavel Sikora 1
Děkuji za přesun. 🙂

A Vaši vstřícnost odměním jedním přiznáním. Ano, často se vzpírám a bráním kritikám mířícím na povahu svých textů. A namítám, že je na každém, zdali je bude číst nebo ne, a že nemíním nadbíhat čtenářům. Ale upřímně řečeno – není to na 100%. Tudíž i komentáře Vaše nebo třeba petra II si docela k srdci beru. Protože mi přijdou k věci a jsou formulovány kultivovaně a v přátelském duchu. Ne snad že bych se jimi pak ZCELA řídil. Ale když píšu něco nového, myslím na ně a ptám se sám sebe: je tato informace či myšlenka skutečně zajímavá, přínosná, má smysl ji sdělovat? Je tato pasáž nutná, není to jen plevel? Nešlo by to vyjádřit lépe, lehčeji, srozumitelněji, záživněji? Atd. atd. Nejsem profesionální pisatel a psaním blogu se neživím. A ani toho času není tolik, abych každý text cizeloval. Přesto se snažím na čtenáře určitým způsobem myslet. Na druhou stranu vidím, že mé texty i ve stávající podobě mají své čtenáře a někoho oslovují. A to je povzbuzující.

TBC

Od: Pavel Sikora

Pavel Sikora — Thu, 06 Sep 2007 01:37:56 +0000

to author
(Malinko proti své původní vůli) zde dokončuji svou odpověď od fafejtovských jinochů a kurev. Nemyslete si, většinu Vašich článků zkouším přečíst, jakkoliv je to pro mou jinakost nelehké. To ale ještě neznamená, že bych je musel nutně komentovat. Jakkoliv je nechápu, snažím se pochopit i jiné hravosti.

Ano, umět psát jako Moravia, nedatlil bych tu blogy :-). Nuda? Pro mě jako pro člověka, který už pár let získává volný čas výhradně výměnou za spánek, ne zcela blízké téma. O sadu-masu a mechanickém sexu ani nemluvě. Asi to bude tím, že je mi luxus (kterým je i větší než malé množství volného času) stejně vzdálený jako bída.