„Vaše“ teze o úzké spjatosti zklamání s očekáváními mi neustále straší v hlavě a často ji někde zmiňuji. Je totiž tak pravdivá… 🙂

Rozhodně jsem tím ovšem nechtěl říci, že byla nějaká „zlatá doba“ – byla, ale to je trochu jiné téma, které jste mi kdysi podstrčil (možná si pamatujete) a já na ně pořád myslím 🙂 V tom smyslu, který dává rámec naší debatě, o „zlaté době“ nelze hovořit, domnívám se.

K citátu, který uvádíte: spiklenecky na Vás mrknu a připomenu, co oba dobře víme: zklamání je nenaplněné očekávání. Odtud tedy:

Kdo očekává, že bude mít podíl na řízení světa, bude zklamán.

(Záměrně zjednodušuji formulace, abych na to téma nemusel psát blog, v němž chytat mne za slovíčka by bylo obtížnější)

Ale je to možné chápat i jinak – že ona „zlatá doba“ nikdy neexistovala a je jen jakýmsi ideálem, ke kterému se lidé při svém aktuálním jednání vztahují, ale který je, takříkajíc z definice, (plně) nedosažitelný.

Každé podobenství samozřejmě kulhá. Možná jsem navodil dojem, že jsem něčím zklamán – nejsem; naopak jsem spokojen, protože teď vidím, co jsem dříve neviděl. Zařídím podle svého a špatně mi nebude.

Mně jen připadá, že okolo vidím neustálé pokusy o „end of pipe solution“, ale ochotu jít ke kořenům věci nevidím. Pokud si pozorně přečtete moje předchozí vstupy, postřehnete, že jsem starověké Athény vzorem nedával – pouze jsem je v určitém kontextu zmínil spolu s tím, kde kořen věci vidím já.

Možná, že nikdo o skutečnou nápravu stávajících pořádků nestojí, podobně jako lékař, který je živ z bodů, vypsaných na úkony u pacienta: toho je třeba léčit, nikoli vyléčit.

Dneska mne napadají samé otřepané pravdy – třeba tahle:

Dokud děláme stejné věci, dostaneme stejné výsledky.

Jestli nám to vyhovuje, zůstaňme u toho.

Možná Vás to trochu zamrzí, ale bez ohledu na název podle všeho skutečně jste na Kokoříně (i když možná v reálu nevypadá tak úchvatně, jako na prospektech z křídového papíru).

A ten název? Viděl jste někdy Křivoklátě křivé úly? Nebo myslíte, že v Praze nemají bezprahové dveře? Nebo že hysterie pramení v poškozené děloze (hystéře)? Inu, občas se významy pojmů v čase posouvají, a ty samotné pojmy z mnoha různých důvodů zůstávají.

A pokud jde o ty staré Athény, kdyby se naši žáci dozvěděli detailněji o tom, jak vypadala dimokratia v athénské polis, třeba by nakonec byli i rádi za tu naší demošku…